Denta Beauté - vsechny zdravotni pokladny | 1190 Vídeň, Billrothstraße 29 | Telefon: +43 1 369 66 25

Karcinom

    https://www.denta-beaute.com/cs/dentallexikon-category/a-cs/
  • A
  • https://www.denta-beaute.com/cs/dentallexikon-category/b-cs/
  • B
  • https://www.denta-beaute.com/cs/dentallexikon-category/c-cs/
  • C
  • https://www.denta-beaute.com/cs/dentallexikon-category/c-cs-2/
  • Č
  • https://www.denta-beaute.com/cs/dentallexikon-category/d-cs/
  • D
  • https://www.denta-beaute.com/cs/dentallexikon-category/e-cs/
  • E
  • https://www.denta-beaute.com/cs/dentallexikon-category/f-cs/
  • F
  • https://www.denta-beaute.com/cs/dentallexikon-category/g-cs/
  • G
  • https://www.denta-beaute.com/cs/dentallexikon-category/h-cs/
  • H
  • https://www.denta-beaute.com/cs/dentallexikon-category/i-cs/
  • I
  • https://www.denta-beaute.com/cs/dentallexikon-category/j-cs/
  • J
  • https://www.denta-beaute.com/cs/dentallexikon-category/k-cs/
  • K
  • https://www.denta-beaute.com/cs/dentallexikon-category/l-cs/
  • L
  • https://www.denta-beaute.com/cs/dentallexikon-category/m-cs/
  • M
  • https://www.denta-beaute.com/cs/dentallexikon-category/n-cs/
  • N
  • https://www.denta-beaute.com/cs/dentallexikon-category/o-cs/
  • O
  • https://www.denta-beaute.com/cs/dentallexikon-category/p-cs/
  • P
  • https://www.denta-beaute.com/cs/dentallexikon-category/r-cs/
  • R
  • https://www.denta-beaute.com/cs/dentallexikon-category/s-cs/
  • S
  • https://www.denta-beaute.com/cs/dentallexikon-category/t-cs/
  • T
  • https://www.denta-beaute.com/cs/dentallexikon-category/u-cs/
  • U
  • https://www.denta-beaute.com/cs/dentallexikon-category/v-cs/
  • V
  • https://www.denta-beaute.com/cs/dentallexikon-category/z-cs/
  • Z

Karcinom je označení pro zhoubný nádor – hovorově se mluví o rakovině.

Zhoubný nádor se vyznačuje tím, že jeho tkáň neustále roste a navíc se i rozsévá – metastazuje. Na příkladu kůže Vám vysvětlíme, co jsou nádorové buňky. Jakmile jednou pochopíte princip, můžete jej převést na jakoukoli jinou tkáň – srdeční buňky, ledvinové buňky, jaterní buňky atd.
Kůže se skládá z různých vrstev. Pro nás je zajímavá ta nejvrchnější. Vidíte zde – zeleně blikající – tzv. bazální vrstvu. To je vrstva, ve které se tvoří kožní buňky. Pod bazální vrstvou se nachází tzv. dermis. Tam se nacházejí krevní a lymfatické cévy a nervy. Ještě hlouběji se nachází subcutis, spojovací prvek mezi kůží a svalem a/nebo kostí.
Zůstaňme tedy u bazální vrstvy. Tam se odehrává neustálé obnovování neboli dělení buněk. Bazální vrstva sestává z mnoha bazálních buněk – nazýváme je „mateřské buňky“. Tyto buňky zdvojí svoji chromozomovou sadu – svoji DNA, vytvoří se druhé buněčné jádro a také ostatní buněčné součásti se zdvojí. Jakmile k tomuto dojde, odškrtí se „mladá buňka“ od mateřské buňky a začne se spojovat s ostatními buňkami. Mladá buňka začíná rohovatět, vytváří se tedy speciální protein – keratin.
Všechny tyto funkce (spojování se s jinými buňkami, rohovatění, putování,…) jsou zakódovány v buněčném jádře, v DNA. DNA si můžete představit jako velkou knihovnu, kde jsou uloženy všechny informace ohledně buněčného života a buněčných funkcí. Pokud dojde např. k poranění kůže, zaregistrují mateřské buňky toto poškození a v knihovně okamžitě dojde k aktivaci těch genů, které jsou zodpovědné za reparační mechanismy. Jedním z těchto reparačních mechanismů je např. zvýšené dělení buněk, neboť vzniklá škoda musí být zaplněna novými buňkami. Jakmile je škoda odstraněna, zvýšené dělení buněk se opět pozastaví. Pokud je tento regulační mechanismus narušen, dělí se buňky nadále příliš rychle – tuto poruchu nacházíme např. u lidí s lupénkou – psoriázou.
I dělení buněk a dokonce i buněčná smrt jsou uloženy v této knihovně – v buněčném jádře v DNA. Mladé buňky se mají dělit jen tak dlouho, dokud se nedotýkají ostatních buněk. Navíc mají mladé buňky jednoho dne také zemřít – tuto naprogramovanou buněčnou smrt nazýváme apoptózou.
Pokud dojde k poruše v této knihovně – tedy v DNA, tak buňka v nelepším případě odumře. V nejhorším případě se buňka stane buňkou nádorovou. Nádorová buňka ztrácí schopnost programované smrti. Nádorové buňky žijí dlouho, a navíc se nekontrolovaně dělí, i když ve tkáni už není žádné místo. Nádorové buňky mohou pronikat i do jiných tkání, začínají vytvářet „trávící enzymy“, kterými pak mohou např. proniknout cévní stěnou. Tímto způsobem se přenesou krevní cestou na jiná místa v těle a tam se nekontrolovaně množí – metastazují.
Tento nekontrolovaný růst spotřebovává velké množství energie – energie, která člověku bere životní sílu. Proto lidé se zhoubnými nádory velmi silně zhubnou (tumorkachexie), než zemřou. Pokud buňky vniknou do důležitých cév a přeruší přísun krve a/nebo nádor roste tam, kde není mnoho místa, např. v lebce, vznikají problémy již před tumorovou kachexií, charakteristické podle toho, ve kterém orgánu probíhá nekontrolovaný růst. Tímto způsobem zhoubné nádory buď přímo poškozují tkáň svým nekontrolovaným růstem, nebo člověk ztrácí stále více energie. Většinou však lidský život omezují oba faktory dohromady.
Jakým způsobem však dochází k chybám v této knihovně – zůstaňme u naší kožní buňky. DNA v naší knihovně mohou poškodit UV paprsky, ale také chemikálie. Podle druhu tkáně existují různé možnosti poškození. Plicní buňky nemají rády cigaretový kouř, jaterní buňky se necítí dobře s alkoholem a ledvinové buňky nemají rády např. těžké kovy. Celá situace se komplikuje ještě kvůli imunitnímu systému, který na jedné straně může nádorové buňky rozpoznávat a eliminovat, ale také nádory vyvolávat.
Pokud zůstaneme u kůže, imunitní buňky při zánětlivé reakci vylučují do rány chemický koktejl, který má na jedné straně eliminovat vetřelce – např. bakterie, současně však v tomto koktejlu jsou obsaženy informace pro buňky, které mohou řídit knihovnu – tento koktejl např. může určité geny zapínat nebo vypínat. Bohužel však částečně poškozuje i vlastní buňky. Pokud se jedná o chronickou ránu, hrozí buď nebezpečí, že tento koktejl způsobí přímou škodu na DNA, nebo se omylem „nahodí“ nesprávné geny a buňka se začne nekontrolovaně dělit. Imunitní systém tedy může zasahovat do děje jak pozitivně, tak i negativně.

Karcinom